Když sem tak cca ve 3 konečně usínala, uvědomila sem si, že má marodění je tak trochu australské...=) Jakto? Kolem krku šála z dnů v diecézi v Melbourne. S rýmou mi pomáhá Olynth, který mi byl zapůjčen v Sydney od kamaráda a tak nějak mi už zůstal.…
Trochu tématického pozadí ke čtení...=) Tak Vám tak marodím. Do smíchu mi dvakrát není. V krku bolí, angína je zákeřná, mám pocit, že se usmrkám k smrti. Čaj už je studený a já nevím, jestli budu mít sílu vstát z postele, abych si uvařila čerstvý.…
Původně sem Vás chtěla zahrnovat zprávami, o tom, co děláme, kde jsme apod. To se jaksi nezdařilo a případným zájemcům se tímto omlouvám... Teď bych ale i pro sebe, hlavně pro sebe, udělala takovou zpětnou reflexi... A jelikož jsem měla jedno…
O lásce bylo napsáno už tolik věcí a přitom nikdy nebyla popsaná.... A kolikrát už bylo napsáno, že o lásce bylo napsáno tolik věcí a přitom nikdy nebyla popsaná... Měla jsem noční službu. Chýlila se už ke konci. A jednou z posledních úkonů na noční…
Měla jsem služu na JIP (jednotka intenzivní péče). Byla to noční služba. Standartně jsou zde přijímáni pacienti po těžších operacích. Stejně tak i pacient, který ve mě tu noc vzbudil nepopsatelnou vnitřní hrůzu. Bylo po půlnoci a seděla sem u na JIP…
Chleba Nejenom chlebem živ je člověk!To je pravda známá...Ale bez chleba? Byl by člověk?Hledíme do neznáma...Proč bychom měli žít,kdybychom neměli bůček?Kam bysme měli jít?Bez jídla ani krůček!Láska je krásná věc,ale nenajíš se z ní.Láska je zlatá…